Nostalgie je takový Alzheimer naruby… Místo toho, abyste si nemohli za živého Maria vzpomenout, jak daná hra vypadala, si naopak naprosto přesně vybavujete, že vypadala přesně TAKHLE! No… NEVYPADALA… Vývojáři remaku Live A Live si ovšem dali opravdu hodně práce s tím, aby ty nostalgické vzpomínky zrealizovali!
RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT VE VIDEU NÍŽE!
Jednou tu coby kovboj připravujete obranu města, jindy s takřka neporazitelným mistrem kung fu trénujete své učedníky, ovládáte myslí robota v japonském mecha anime, plížíte se hradem ve feudálním Japonsku, lovíte mamuty nebo oni vás, bojujete v turnaji na život a na smrt nebo přepravujete cizí životní formu vesmírem… a sakra…
Každá příběhová linka je unikátní do takové míry, že nebýt stejného soubojového systému a grafiky, mohlo by jít klidně o sedm různých her. Nebo sedm filmů ze sedmi různých žánrů! A nakonec to všechno… No dobře, dobře, už mlčíme… Ale vážně, nebudeme spoilovat, protože právě příběh je tím, co vás u obrazovek udrží až do těch skutečně posledních titulků! A že jich tu je fakt hodně. Na herní mechaniky z minulého tisíciletí totiž v tomhle raději nesázejte. Jasně, souboje jsou po audiovizuální stránce stejně nádherné jako všechno ostatní. Jenže na rozdíl od nesmrtelného scénáře postrádají hloubku i nápad a rychle se tak omrzí.
Na Live A Live se skvěle kouká. Výborně se poslouchá. ALE na dnešní poměry se zkrátka a dobře mizerně hraje. I tak jde ovšem o skoro učebnicový příklad toho, jak by měly vypadat remaky prehistorických titulů! Skoro…
