Hotel World’s Fair. Naše návštěva tohoto místa byla čistě pracovní. Cenega Czech nám svým způsobem poskytla možnost hlouběji prozkoumat dějiště hry The Devil In Me – a stylově tak uzavřít první řadu hororové série The Dark Pictures Anthology. Díky novinářskému balení jsme byli přenesenou formou vysláni na jeden z ostrovů u Michiganského jezera, kde jsme se ubytovali právě v hotelu World’s Fair.
Doporučíme pobyt známým? Kolik stojí jedna noc? Je na pokojích kvalitní internetové připojení? A v kolik hodin se podávají snídaně?
Příjezd
Hotel vypadá na první pohled jako každý jiný. Byli jsme však upozorněni, že jde o repliku stavby známe jako Murder Castle. Zamýšleného hotelu, o kterém se šeptalo, že místo sauny, fitka a baru byla jeho vnitřní architektura navržena jako jedno velké bludiště plné pastí a pohyblivých stěn. S vlastní mučírnou, plynovou komorou a spalovnou těl. Vstupujeme do našeho hotelu, abychom zjistili, jestli tyhle atrakce nabízí také.
Než jsme stihli spočítat počet hvězdiček (na Bookingu nejsou uvedeny), jal se nás od recepce přivítat majitel osobně. Nějaký pan Holmes. Bohužel z naší strany se o sympatiích nedá příliš mluvit a z rozhovoru jsme neměli vůbec dobrý pocit. Majiteli raději doporučíme vsadit na kvalifikovanou recepční a neděsit návštěvníky takto u vchodu. Rychle jsme si vzali klíč a odebrali se ubytovat na pokoj. Měl číslo 181.
Pokoj 181
Klasické hotelové vybavení. Nečekejte Hilton, ale ani vás to nesvádí kontrolovat stěny, jestli náhodu neukrývají skryté kamery.
Máme ve zvyku jako první kontrolovat koupelnu. Ta byla poměrně čistá, nabízela ručník s vyšitým logem a toaletní taštičku s intenzivně voňavým mýdlem. Zarazila nás na něm jeho výrazně rudá barva a obal, který nesl stopy krve. Pokojská se pravděpodobně musela říznout o papír. Více nás děsila absence sprchového gelu a představa, že si neodvezeme miniaturní hotelové šampony!
Velkým kladem je možnost uvařit si na pokoji čaj. Na výběr jsou rovnou dva druhy. Jeden na mysl, druhý na nervy. Rozhodně neobvyklý výběr.
Kromě čaje byl připraven i košík s drobným občerstvením v podobě sezónního ovoce. Chuť k jídlu nám ale znechutil nález hlavy mezi hromádkou citrusů. Nutno dodat, že majitel dal vše rychle do pořádku a problém obratem vyřešil. Bohužel nepříjemný pocit z jeho osoby se stále nezměnil.
Na práci jsme měli klid a recenzi hororu The Devil In Me najdete tady. Pracovní vytíženost nám však nedopřála prostor k nákupu suvenýrů. Museli jsme tedy improvizovat. A nakonec si toho vezeme dost i bez šamponu!
Jedna drobnost závěrem. Hotelu musíme vytknout velmi špatné značení východu. Dokonce není označen ani nouzový únik. Haló?! Nezná někdo cestu ven?
Novinářský Press Kit hry The Devil In Me sází na hotelovou atmosféru. Z obsahu kartonové krabice, která až na cákance krve připomíná obyčejný poštovní balík, je ihned po otevření cítit silná vůně mýdla. To je uloženo v toaletní taštičce společně s dvojicí čajů a klíčem od pokoje 181. Uvedení do děje je předáno prostřednictvím textu na zadní straně pohlednice. Hlavním předmětem je však soška. Zpracování busty, která byla hráčům dostupná skrze obsah sběratelské edice, poměrně překvapuje. Kvalitní materiál (žádné PVC) a množství morbidních detailů ji činí možná o něco drobnějším (busta má 11 centimetrů), ale zajímavým sběratelským artiklem.
