Recenze: Metal: Hellsinger

Metal Hellsinger_01

Až jednou Tam u nebeských bran zaslechnete Zvonky štěstí, jak vás jako Sladké mámení sráží Na kolena, okamžitě přestaňte Knocking on Heavens Door, rychle to vezměte po Higway to Hell, kde Hells Bells oznamují Devils Rising. Ne, nezbláznili jsme se, jen nám poslední výlet do podsvětí připomněl, že peklu nejvíc sluší metal. A že ti nejlepší lovci démonů nejspíš byli bubeníci.

RECENZI SI MŮŽETE PUSTIT NÍŽE VE VIDEU!

Že se populace pekelníků snižuje lépe za znění řízného doprovodu, dokázal už kdysi dávno DOOM. Jenže zkoušeli jste někdy ty křivé tlamy mydlit v rytmu hudby a tím udávat tempo nekonečnému exodu zatracených duší? Tak byste to měli rychle napravit, protože Metal: Hellsinger zve na fesťák, jaký jste nikdy nezažili. Ticho pekelné nicoty prolamují frontmani kapel Arch Enemy, Lamb of God, System of a Down nebo Soilwork a jestli chcete aby jejich hlasy neutichli, nedávejte prst ze spouště.

Hellsinger není jen další originální rytmickou hrou, on je mohylou hudebního žánru, jehož fandové mají tu nejodolnější krční páteř ze všech. Skladby jsou geniálně vystavěné a mění rytmiku s děním na obrazovce. V úvodu je vždy výrazná hudební linka, která pomůže lehce chytit tempo. Jak se zvyšuje multiplikátor a počty nepřátel, skladba postupně graduje, až se z ní stane demoliční četa pódiových konstrukcí. Její síla poleví jen v případě, že vám zubatá kontroluje občanku. V tu chvíli se zvýrazní jen bicí, abyste mohli lépe doplnit zdraví.

Soundtrack musíte nejenom slyšet, ale i cítit. Účinnost několika typů zbraní je použitelná jen při chycení správného tempa, a to včetně přebíjení a úskoků. Nejprve si dupete nohou, po chvíli se přidává hlava a než se objeví první boss, už v tom jedete celým tělem a zbytky démonů létají vzduchem jak spodní prádlo ječících fanynek. Dojem nikdy nekončícího koncertu podporuje i prostředí, kde v tempu šlehají plameny a pulzují pasti.

Přes všechnu lásku k hudbě však hratelnosti pár not k dokonalosti chybí. Tradiční úrovně mají jeden mustr a třebaže kulisy mění obstojně, herní náplň zůstává stejná. Postupné čištění oblastí vždy korunuje totožný boss, který je jen o něco náročnější než předešlý level. A když to čekáte nejméně, technický stav vám připomene, že ani peklo není dokonalé. Pořadatelům fesťáku tak zachraňují čest arény s výzvami. Ty mají specifické podmínky plnění a jako odměnu modifikátory vylepšující dovednosti.

A teď nás omluvte. Ti největší hříšníci prý dostanou do pekla VIP vstup, tak jdeme dohnat pár hříchů mládí, ať se dostaneme do toho správného kotle. Protože i když Metal: Hellsinger není nejlepší střílečkou, ba ani nejlepší rytmickou hrou, rozhodně je pekelně dobrou metalovou rytmickou střílečkou.

Podobné příspěvky